Proč už to není jako dřív? Faktory negativně ovlivňující funkci svalstva pánevního dna (PD) - kontinenci. 

1. Přímé podráždění svalů v oblasti kostrče (pád na zadek), úraz pánve (autonehoda), 
2. Dlouhodobé pasivní sezení (v zaměstnání) 
3. Dlouhodobá zátěž na PD způsobená nadváhou a obezitou
4. Déletrvající (chronický) kašel 
5. Nesprávně prováděné dlouhodobé zvedání těžkých předmětů (dětí)
6. Důsledek náročného vaginálního porodu (jizvy mohou dráždit PD a je vhodné je vždy konzultovat s gynekologickou fyzioterapeutkou)
7. Často se opakující záněty střev / močového měchýře, gynekologické záněty
8. Hormony produkované během těhotenství, chybějící hormony během kojení
9. Stres a emoční zátěž

PS: Nejsi v tom sama, podle statistik Urogynekologické společnosti ČR je prevalence inkontinence u nás vysoká. 12-57% populace žen v ČR je vedeno ve statistikách, že trpí nějakou formou inkontinence (ale podle mého názoru jsou tato data podhodnocená - byla jsi ty se nechat vyšetřit?:-).

50% z toho trpí formou stresovou - při zvednutí těžkého břemene, kýchnutí, kašli, smíchu, cvičení) a 30% v ČR trápí forma urgentní - náhlé a velmi intenzivní nucená na močení) a 20% smíšenou formou. 

Aby se nám kontinence (udržení moči) mohlo znovu dařit, potřebujeme nejen funkční svaly, ale i harmonickou součinnost funkční nervové soustavy s intaktními orgány močového traktu. 

Jak vlastně funguje močový měchýř? 

Receptory tahu v močovém měchýři jako první zjistí, že je plný. Předají hlášení míšním nervům, které pošlou signál zase mozku: "Močový měchýř se naplňuje!" - mozek zaznamená: "Potřeba močit!" a odpoví: "Měchýři, roztáhni se!" a "Svěrači, stáhni se!". Teprve od určitého objemu (150 ml k prvnímu hlášení) jsou tyto procesy hlášeny vědomí a my zaregistrujeme: "Mám potřebu jít na malou". Močový měchýř se naplňuje dál a od 300-500ml zahlásí: "Nutná potřeba močit! Ale rychle!". Jsme-li na WC, vydáváme příkaz: "Můžeš močit!" a mozek tyto příkazy předá: "Svěrači, uvolni se". 

Důležité je vědět, že měchýř se trénuje také sám. Když se naplňuje, znamená to současně i trénink pro jeho vlastní svalstvo a svalstvo svěračů. Nenaplňuje-li se dostatečně (zanedbáváme-li žízeň), ani svaly neudrží dobrou formu. 

Každá z nás, která má problémy s pánevním dnem, bohužel jako první omezí příjem tekutin. Jde o zcela pochopitelnou reakci, ale bohužel je kontraproduktivní. 

Trénink pánevního dna a trénink močového měchýře spojený s dostatečným pitím patří k sobě. 

Druhou reakcí spojenou s problémy s kontinencí je preventivní vyprazdňování měchýře.

Tohle chování vede ale bohužel k:

• Močový měchýř ztrácí schopnost shromažďovat moč.
• Jeho svalstvo slábne
• Silně koncentrovaná moč jej navíc dráždí
• K nutkání močit dochází při stále nižším objemu moči
• Tkáně nemají možnost se efektivně regenerovat, přibývá vrásek a jsme unavené. 

Ale neboj se, řešení tu je a tento začarovaný kruh můžeme přerušit! 

Co můžeš začít dělat už dnes? 

• Uprav svůj pitný režim - doporučuje se pít 1,5 - 2 litry denně v dávkách 3-4 dcl namísto neustálého "usrkávání". 
• Správný mikční stereotyp - snaž se v začátku močení netlačit, tedy nezatínat svaly břicha. Počkej, až se svěrač uvolní a močení nastane samo. Pokud nezačíná, pomoci může zvuk tekoucí vody.
• V klidu dokonči močení - ano, i přesto, že slyšíte po 5. "mamíííí" :-), těch 30 vteřin za to stojí.  

• Mikční trénink (viz. níže - "mikční deník") 

• Nauč se odpoutat pozornost od urgence - v tu chvíli je potřeba zareagovat jinak, než doposud - přepsat "návyk". Ve chvíli největšího nutkání (když víte - vzhledem k mičnímu deníku níže - že není měchýř naplněn) se zastav, ustaň v činnosti, začni zhluboka dýchat (nádech nosem a výdech ústy) a pak zaměř svou pozornost na: - 5 věcí, které vidíš - 4 věci, kterých se můžeš dotknout - 3 věci, které slyšíš - 2 pachy, které cítíš - 1 emoci, kterou prožíváš (energii v těle). 
• S nácvikem této techniky začni ve známém, bezpečném prostředí (např. doma) a buď ke svému tělu trpělivá, laskavá. Tlakem na sebe pouze vytváříme další tlak - v tomto případě, doslova. 

Mikční (mikce = močení) deník slouží ke sledování příjmu tekutin v porovnání s tím, jak často chodíš na malou.

Analýzou těchto dat získáš lepší představu o tom, co je potřeba změnit.

Např. podaří se ti odbourat návyky "chození preventivně" a nebo naopak zadržování moči, což může např. společně s poklesnutým postavením orgánů v malé pánvi způsobovat záněty močových cest a přetěžovat (už tak často přetížené) svalstvo svěračů. 

Nejsi-li si jistá, zda dostatečně piješ (1,5 - 2 litry denně) nebo patříš mezi ty, které chodí na WC pro jistotu, založ si následující deník týkající se pití a mikce. Díky němu se mnohdy velmi jasně odhalí skryté chyby. 

Do 1. sloupce zanes objem vypité tekutiny (lhostejno jaké) v mililitrech (ml). Objem své oblíbené sklenky si předtím změř odměrkou nebo použijte 0,5 litrovou lahev.

Do 2. sloupce zapiš množství vyloučené moči. Odměrku k tomu určenou si můžeš nechat na WC. 

• Najdi si vhodný den, kdy budeš převážně doma a tyto hodnoty si měř během 24 hodin (ještě lépe po dobu 48 hodin, pro tento případ si deník vytiskni 2x). Při vyhodnocování si denní množství (v ml.) vždy sčítej. Objem vypité tekutiny by měl být kolem 1,5 litru, při vyšší teplotě nebo fyzické zátěži více. 
• Počet odchodů na malou by za 24 hodin neměl přesáhnout osm až devět.
• Normální nutkání k vyprázdnění močového měchýře by mělo nastat při objemu 300-350 ml. 
• Normální objem plného močového měchýře se pohybuje mezi 350-450 ml.

Zjistíš-li, že tvé hodnoty se zřetelně odchylují od těchto normálních hodnot, ukaž protokol svému ošetřujícímu lékaři (urologovi) nebo gynekologické fyzioterapeutce. 

Již při vyplňování deníku se změní tvé vnímání močového měchýře. Staneš se pozornější, co do objemu přijímaných tekutin a odchodů na WC. Mnohé ženy (včetně mně) vůbec do té doby netušily, že chodí na malou dvakrát častěji, než je normální (potřeba) a výsledkem pak bývá vyloučený objem pouhých 100 ml nebo i méně. 

Je-li to i tvůj případ, můžeš zkusit intervaly mikce postupně prodlužovat a pomalu si odvyknout chodit na WC preventivně.